V pátek odpoledne
se 5 odvážlivců z řad mladých dobrodruhů se i se svými koly sešlo na
zastávce U ZOO, aby je po pár měsících zimního spánku opět pořádně provětrali
a z jejich sedel viděli kousek z nádherné, i když poněkud kopcovaté,
krajiny Českomoravské vysočiny.
Abychom si cestu vlakem co nejvíc usnadnili, dali jsme batohy
do auta, které nám je přivezlo až do Pohledce, což je malá vesnička asi dva
kilometry od Nového Města na Moravě a hlavně to byl cíl naší páteční cesty a po
celý víkend základna, ze které jsme vyráželi na výlety. Zbavení batohů jsme
zamávali maminkám a tatínkům a vyjeli jsme směrem k nádraží. Tam nás České
dráhy vypekly poprvé, když v pátek odpoledne otevřeli jen čtyři okýnka a
umožnili tak vytvoření půlhodinových front, takže jsme si málem nestihly koupit
lístky. No, ale stihly jsme to, kola nastrkali do vlaku a s jedním přestupem
v Tišnově jsme dorazili do Nového Města. A od tam už to bylo jen asi 20 minut do
Pohledce, kde jsme se ubytovali a uvařili polívku, zahráli pár her a šli spát,
protože nás čekal dlouhý a namáhavý výlet.
V deset hodin ráno, po snídani a sbalení
nejnutnějších věcí jsme vyrazili na celodenní výlet. Jenom jsme šlápli do
pedálů už na nás koukal 15% kopec, který nám naznačil, že to nebude procházka
růžovým sadem. Všichni jsme ho ale v pohodě vyšlapali a tím si dokázali, že
pro nás nebude problém žádný kopec. Nabrali jsme směr na Tři studně, kde jsme
snědli první svačinu a zahráli si UFO vybíjenou a pokračovali na Fryšavu. Po
občerstvení v hospůdce jsme jeli dál na Devět skal. Pořádně jsme si je
prohlídli, z vrcholku koukli i na okolí, najedli se a začali přes Blatiny,
Krátkou a Kadov otáčet k domovu. Zpátky v Pohledci jsme byli něco po páté
a v nohách jsme měli zhruba 40 km. Uvařili jsme večeři zase si zahráli nějakou
tu hru a uspáni Ruppíkovou hrou na kytaru jsme usnuli spokojeným spánkem unavených
dobrodruhů.
Ráno jsme si sbalili věci na cestu domů a opět sedli na
kola, abychom se ještě trošku projeli po blízkém okolí. Ujeli jsme 20 km,
naobědvali se, uklidili budovu, naložili batohy do auta a jeli na vlak. Tady nás ČD
opět trošku vypekly, protože zjednodušená přeprava kol probíhala velice
nejednoduše a to proto, že v celém vlaku nebyl ani jeden držák na kolo, který
ve vlaku s tímto druhem přepravy má být. No ale zvládli jsme to a po dvou
hodinách vystoupili v Brně. Nasedli na naše kola a dojeli úspěšně do Bystrce.
Doufám že se všem i přes svou náročnost (ujeli jsme za ty
tři dny 90 km a z toho šedesát velmi kopcovatým a obtížným terénem) líbil a
že se zase někde, někdy uvidíme.
Fuča
P.S. Děkuji všem vedoucím, kteří se výletu zúčastnili a velmi mně tím
pomohli. Díky!
